Pěstounská péče

Upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 958–970, a zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, § 47.

Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska ale mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, tak jak je tomu v případě osvojení. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech a nemá k dítěti vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte (zpravidla biologického rodiče dítěte), případně soud.

O pěstounské péči soud rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící biologickým rodičům dítěte v osobní péči o ně. Jedná se o institut, který by měl dítěti pomoci překlenout dlouhodobější složité období v životě, kdy jeho vlastní rodina nemůže plnit svou základní úlohu. Některé děti pobývají v péči pěstounů několik let, jiné v této formě péče zůstávají až do své zletilosti.

Děti svěřené do pěstounské péče zpravidla své biologické rodiče znají. Pěstouni mají povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho biologickými rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Pěstouni mají také povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.

Jedná se o státem podporovanou formu náhradní rodinné péče. Dávky pěstounské péče by měly zajišťovat základní hmotné zabezpečení dítěte a zároveň zohledňovat náročnost této péče poskytováním odměny pěstouna. Podpora pěstounské péče je dále zajišťována také nastavením systému odborných služeb pro náhradní rodiny. Pěstouni mají povinnost uzavřít zpravidla s doprovodnou organizací či úřadem Dohodu o výkonu pěstounské péče, která upravuje podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností pečujících osob.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.

Více informací o pěstounské péči naleznete v brožuře Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka. proklik na brožuru

Kdo se může stát pěstounem?
Proces zprostředkování pěstounské péče

Kdo se může stát pěstounem?

Pěstounem se může stát ten, kdo:

  • skýtá záruky řádné péče;
  • má bydliště na území České republiky;
  • souhlasí se svěřením dítěte do pěstounské péče.

Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pouze pokud jsou manželé.

Se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů.

Dítě může být svěřeno do pěstounské péče i jednotlivci (osobě, která žije sama bez partnera; jednomu z partnerů, kteří nejsou sezdáni; jednomu z registrovaných partnerů).

Dítě může být svěřeno i do pěstounské péče svých příbuzných. (V případě prarodičů dítěte je pak odměna pěstouna přiznána pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Odměna pěstouna náleží také prarodičům dítěte vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo alespoň o 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti.)

Proces zprostředkování a svěření dítěte do pěstounské péče

Upraven zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

  1. Podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu žadatele (v případě manželů v místě trvalého pobytu jednoho z nich). Formulář žádosti lze získat přímo na úřadě nebo je též ke stažení na stránkách MPSV
  2. Posuzování žadatelů obecním úřadem obce s rozšířenou působností – obecní úřad provede sociální šetření v rodině žadatelů v místě jejich faktického bydliště. Po shromáždění potřebné dokumentace (zpráva o zdravotním stavu, majetkových poměrech atd.), která je předepsanou součástí žádosti, postoupí obecní úřad žádost příslušnému krajskému úřadu. K žádosti připojí své stanovisko.
  3. Posuzování žadatelů krajským úřadem – krajský úřad zajistí psychologické vyšetření žadatelů a posouzení jejich žádosti posudkovým lékařem. Zároveň zařadí žadatele do přípravných kurzů na přijetí dítěte do pěstounské péče. Odborné posouzení žadatelů se zaměřuje především na charakteristiku jejich osobnosti, na jejich psychický a zdravotní stav s ohledem na předpoklad k výchově dítěte. Též se posuzuje motivace žadatelů, která vedla k podání žádosti o svěření dítěte do pěstounské péče, kvalita jejich vztahů a stabilita jejich rodinného prostředí. Mimo jiné se také zjišťuje postoj ostatních členů rodiny k přijetí dítěte do této formy náhradní rodinné péče. Součástí odborného posouzení je i zhodnocení přípravy na přijetí dítěte do pěstounské péče.
  4. Rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení do evidence – na základě poznatků z předchozího odborného posouzení vydá krajský úřad správní rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení žadatelů do své evidence pěstounů pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče. V případě nesouhlasu žadatelů s výsledkem rozhodnutí existuje možnost odvolání.
  5. Výběr rodiny pro dítě – krajský úřad vede také evidenci dětí, jejichž situace vyžaduje svěření do pěstounské péče. Výběr rodiny pro konkrétní dítě se odvíjí od potřeb dítěte a od schopnosti budoucích pěstounů tyto potřeby naplnit.
  6. Navazování kontaktu s dítětem – vybraná rodina je krajským úřadem oslovena, podrobně seznámena se situací a dokumentací dítěte a následně je jí zprostředkován osobní kontakt.