Adopce neboli osvojení

Co je to adopce neboli osvojení

Kdo může osvojit

• Mezi osvojitelem a osvojencem by měl být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než 16 let, horní věkovou hranici zákon nestanovuje;
• Společně dítě mohou osvojit jen manželé;
• V případě soužití registrovaných partnerů může dítě osvojit jen jeden z nich;
• Dítě může osvojit i jednotlivec (osoba, která žije sama bez partnera);
• Skutečnost, že žadatel již má děti biologické či svěřené do náhradní rodinné péče, nebrání tomu osvojit si další dítě;
• Zdravotní a psychický stav žadatele by neměl výrazně omezovat jeho pečovatelské a výchovné schopnosti;
• V případě, že má žadatel záznam v rejstříku či opisu rejstříku trestů, posuzuje se závažnost tohoto činu ve vztahu k jeho pečovatelským a výchovným schopnostem

• Mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Toto omezení neplatí v případě náhradního mateřství.
  (Osvojit dítě tedy nemůže jeho babička ani jeho zletilá sestra, avšak teta či strýc by mohli dítě osvojit. Je však vždy na individuálním posouzení soudu, zda by osvojení v daném případě bylo ku prospěchu dítěte.)

Proces zprostředkování osvojení

• Prvním krokem je podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli. Žádost je potřeba podat na oddělení sociálně-právní ochrany dětí na městském úřadě podle trvalého bydliště žadatele (v případě manželů podle trvalého bydliště jednoho z nich), k žádosti je potřeba přiložit vyplněný dotazník o rodinných a sociálních poměrech, potvrzení od lékaře a případně další podklady. Předepsané formuláře si můžete stáhnout na našich stránkách níže, nebo je dostanete přímo na úřadě.
  
• Návštěva sociální pracovnice v rodině – po podání žádosti následuje návštěva sociální pracovnice, která tak může poznat rodinu v jejím přirozeném prostředí. Zajímá se o praktické podmínky, například bydlení nebo finanční zázemí, ale také o atmosféru v domácnosti a podporu širší rodiny. Na základě těchto poznatků připraví zprávu, kterou spolu s celým spisem postoupí krajskému úřadu, a připojí k ní své vlastní vyjádření k žádosti.
  
• Posouzení krajským úřadem – sociální pracovníci krajského úřadu žádost zkontrolují, prověří zdravotní způsobilost žadatelů a také tzv. bezúhonnost (k tomu si zajistí opis z rejstříku trestů a evidence přestupků nejen u žadatelů, ale i u dalších osob žijících ve společné domácnosti). Součástí posouzení je i rozhovor se žadateli, kterého by se měl účastnit i psycholog: rozhovor se týká motivace k osvojení, rodinného zázemí, stability partnerského vztahu, vztahové sítě rodiny a dalších faktorů, které mohou hrát roli při výchově dítěte. Přihlíží se také k postojům ostatních členů rodiny, zvláště těch, kteří sdílejí společnou domácnost. Pokud se objeví nejasnosti nebo rizikové skutečnosti, může kraj žadatele vyzvat k dodání dalších podkladů nebo k psychologickému posouzení. Může také následovat další rozhovor po absolvování odborné přípravy.
  
• Odborná příprava – všichni žadatelé musí absolvovat povinnou přípravu na přijetí dítěte v celkovém rozsahu minimálně 48 hodin rozdělených do několika celků. Přípravy zajišťují organizace, které k tomu mají pověření; tyto přípravy obvykle kombinují skupinová setkání s individuálními návštěvami v domácnosti. Zaměřují se na sebepoznání, práci s emocemi, zvládání těžkých životních příběhů dětí a praktické dovednosti, jak dítěti poskytnout bezpečí a stabilitu. Žadatelé si mohou organizaci vybrat a absolvovat přípravu i v jiném kraji, pokud jim to lépe vyhovuje. Po ukončení příprav organizace zasílá krajskému úřadu hodnoticí zprávu.
  
• Psychologické posouzení již není povinné pro všechny žadatele. Kraj ho nařizuje jen tehdy, když je třeba odborně posoudit určitou oblast – například motivaci žadatelů, stabilitu vztahu, zkušenosti s vlastními traumaty nebo zvládání zátěžových situací. Psycholog může vést rozhovory, použít testy a v případě potřeby hovořit i s dalšími členy domácnosti.
• Rozhodnutí o zařazení do evidence – jakmile má krajský úřad k dispozici všechny potřebné podklady, vydá správní rozhodnutí. To může být kladné (zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli) nebo zamítavé. Pokud žadatelé s výsledkem nesouhlasí, mají možnost se odvolat.
  
• Výběr rodiny pro dítě – krajský úřad vede také evidenci dětí, kterým se hledá náhradní rodina. Výběr rodiny pro konkrétní dítě se odvíjí od právní situace dítěte, od jeho potřeb a schopnosti žadatelů potřeby dítěte naplnit. Rodina musí být připravena přijmout dítě právě takové, jaké je. Platí zásada, že se nehledá dítě pro budoucí rodiče, ale rodiče pro dítě.
• Seznamování s dítětem – vytipovanou rodinu krajský úřad osloví a podrobně ji seznámí s dokumentací dítěte a s jeho situací. Pokud budou žadatelé připraveni dítě přijmout, zprostředkuje jim krajský úřad osobní setkání s dítětem. Následuje období seznamování – nejprve krátké návštěvy, postupně delší setkávání a nakonec přechod dítěte do nové rodiny. Smyslem je, aby dítě i rodiče měli možnost si na sebe zvyknout a budovat vztah.
  
• Rozhodnutí soudu – soud dítě nejprve svěří do péče budoucích osvojitelů a po uplynutí půlroční lhůty, během které se ověřuje, že soužití funguje, adopci definitivně potvrdí. Od tohoto okamžiku má dítě nový rodný list, nové příjmení a stejné právní postavení, jako kdyby se osvojitelům narodilo.
  

Mezinárodní adopce

Formuláře pro žádost o adopci

• Žádost o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli
• Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli
• Formulář pro lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žadatelů o osvojení

Další zdroje informací a užitečné odkazy

• Webový portál adopce.com
• Průvodce náhradní rodinnou péčí (2022)
• Publikace Základní informace o osvojení (adopci)
• Statistické údaje týkající se osvojení