Upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 953–957.

Svěření dítěte do péče jiné osoby bývá využíváno v případě, že se najde v okruhu dítěte někdo z jeho příbuzných či osob dítěti blízkých, kdo je schopen a má zájem se dítěte ujmout. Svěření dítěte do péče pečující osoby má přednost před péčí v ústavní výchově.

Soud v těchto případech vymezí rozsah práv a povinností pečujících osob vůči dítěti (jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství). Soud také stanoví rodičům dítěte rozsah výživného, které je placeno k rukám pečující osoby. Pečující osoby mají právo rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte a hospodařit s výživným pro dítě v souladu s jeho zájmy a potřebami.

Od 1. 1. 2022 vzniká novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte i pro děti svěřené do péče jiné osoby. Z příspěvku se odečítá soudem stanovené výživné oběma rodičům, případně důchod z důchodového pojištění. Příspěvek náleží pouze v případě, je-li vyšší než výživné stanovené soudem nebo vyšší než důchod z důchodového pojištění (a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a výživným nebo důchodem).

V případě, že výživné stanovené rodičům nebude hrazeno, je možné, aby si pečující osoba požádala o dávku náhradní výživné a nežádala o dávku příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protože to pro ni může být nevýhodné (pečující osoba je zodpovědná za zvážení výhodnosti dávek). Dávek náhradní výživné a příspěvek na úhradu potřeb dítěte nelze využívat současně.

Žádost o příspěvek na úhradu potřeb dítěte si lze podat na krajské pobočce Úřadu práce ČR, která o nároku na příspěvek rozhoduje (formulář žádosti naleznete níže). Výše příspěvku závisí na věku dítěte a také na případném stupni závislosti svěřeného dítěte na pomoci jiné fyzické osoby. Nárok na dávku v tomto případě zaniká nejpozději dovršením zletilosti svěřeného dítěte. Konkrétní výše příspěvku lze dohledat na webových stránkách Úřadu práce níže.