Středisko náhradní
rodinné péče
Středisko náhradní
rodinné péče
Středisko náhradní
rodinné péče
Domů » O náhradní rodinné péči » Pěstounská péče

Pěstounská péče

Upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 958–970, a zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, § 47.

Co je to pěstounská péče

Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska ale mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, tak jak je tomu v případě osvojení. Pěstoun má právo zastupovat dítěspravovat jeho záležitosti jen v běžných věcechnemá k dítěti vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte (zpravidla biologického rodiče dítěte), případně soud.

Děti svěřené do pěstounské péče zpravidla své biologické rodiče znají. Pěstouni mají povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho biologickými rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Pěstouni mají také povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.

Pěstouni mají nárok na dávky pěstounské péče, které by měly zajišťovat základní hmotné zabezpečení dítěte a zároveň zohledňovat náročnost této péče poskytováním odměny pěstouna. Podpora pěstounské péče je dále zajišťována také nastavením systému odborných služeb pro náhradní rodiny. Pěstouni mají povinnost uzavřít zpravidla s doprovodnou organizací či úřadem Dohodu o výkonu pěstounské péče, která upravuje podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností pečujících osob.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.

Od ledna 2022 je rozlišována zprostředkovaná pěstounská péče a nezprostředkovaná pěstounská péče. Zprostředkovaná pěstounská péče je taková péče, kdy je dítě do rodiny „vybráno“ krajským úřadem a pěstounům je doručeno oznámení o vhodnosti stát se pěstounem vybraného dítěte. U nezprostředkované pěstounské péče tento akt „výběru“ dítěte prostřednictvím krajského úřadu chybí. V případě nezprostředkované pěstounské péče se jedná převážně o situace, kdy o dítě pečují prarodiče, jiní příbuzní nebo osoby dítěti blízké.

Datem 1. 8. 2022 vstoupila v platnost novela zákona o důchodovém pojištění upravující zdravotní pojištění nezprostředkovaných pěstounů (těch, kteří měli k 31. 12. 2021 nárok na odměnu a dále pak na příspěvek při pěstounské péči) a náhradní dobu pojištění pro účely důchodů během výkonu pěstounské péče.

Novela dále přišla s možností čerpání adaptačního bonusu pro skupinu pěstounů (kteří jsou nezprostředkovaní a přijali dítě po 31. 12. 2021) a osoby mající dítě v péči jiné osoby, kteří pečují o dítě s nárokem na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Od 1. 10. 2022 došlo k navýšení příspěvku na úhradu potřeb dítěte, příspěvku při převzetí dítěte a také zaopatřovacího příspěvku.

Aktuálnost informací a výši dávek doporučujeme konzultovat na příslušné pobočce Úřadu práce nebo na naší infolince na čísle 725 756 505. Více informací najdete také na stránkách Úřadu práce nebo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kdo se může stát pěstounem

Pěstounem se může stát ten, kdo:

  • skýtá záruky řádné péče,
  • má bydliště na území České republiky,
  • souhlasí se svěřením dítěte do pěstounské péče.

Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pouze pokud jsou manželé.

Se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů.

Dítě může být svěřeno do pěstounské péče i jednotlivci (osobě, která žije sama bez partnera, jednomu z partnerů, kteří nejsou sezdáni, či jednomu z registrovaných partnerů).

Cesta k pěstounství

Upraven zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

  • Prvním krokem je podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny. Žádost je potřeba podat na oddělení sociálně právní ochrany dětí na městském úřadě podle trvalého bydliště žadatele (v případě manželů podle trvalého bydliště jednoho z nich), k žádosti je potřeba přiložit vyplněný dotazník o rodinných a sociálních poměrech, potvrzení od lékaře a případně další podklady. Předepsané formuláře si můžete stáhnout na našich stránkách níže, nebo je dostanete přímo na úřadě.
  • Návštěva sociální pracovnice v rodině – po podání žádosti následuje návštěva sociální pracovnice, která tak může poznat všechny členy rodiny v jejich přirozeném prostředí. Zajímá se o praktické podmínky, například bydlení nebo finanční zázemí, ale také o atmosféru v domácnosti a podporu širší rodiny. Na základě těchto poznatků připraví zprávu, kterou spolu s celým spisem postoupí krajskému úřadu, a připojí k ní své vlastní vyjádření k žádosti.
  • Posouzení krajským úřadem – sociální pracovníci krajského úřadu žádost zkontrolují a prověřují zejména zdravotní způsobilost a bezúhonnost; k tomu si zajistí opis z rejstříku trestů a evidence přestupků nejen u žadatelů, ale i u dalších osob žijících ve společné domácnosti. Součástí posouzení je i rozhovor se žadateli, kterého by se měl účastnit i psycholog: týká se motivace k pěstounství, rodinného zázemí, stability partnerského vztahu, věku a situace dětí, vztahové sítě rodiny a dalších faktorů, které mohou hrát roli při výchově dítěte. Přihlíží se také k postojům ostatních členů rodiny, zvláště těch, kteří sdílejí společnou domácnost. Pokud se objeví nejasnosti nebo rizikové skutečnosti, může kraj žadatele vyzvat k dodání dalších podkladů nebo k psychologickému posouzení.
  • Odborná příprava – všichni žadatelé musí absolvovat povinnou přípravu na přijetí dítěte v rozsahu minimálně 48 hodin. Přípravy zajišťují organizace, které k tomu mají pověření; tyto přípravy obvykle kombinují skupinová setkání s individuálními návštěvami v domácnosti. Zaměřují se na sebepoznání, práci s emocemi, zvládání těžkých životních příběhů dětí a praktické dovednosti, jak dítěti poskytnout bezpečí a stabilitu. Důležitá je i příprava na specifické potřeby dětí, které pěstounskou péči potřebují, zejména na jejich vazby s biologickou rodinou a nejrůznější možnosti kontaktů s jejími členy. Součástí příprav je také rozhovor s dětmi budoucích pěstounů a jejich příprava na příchod dalšího dítěte do rodiny. Žadatelé si mohou organizaci vybrat a absolvovat přípravu i v jiném kraji, pokud jim to lépe vyhovuje.
  • Psychologické posouzení již není povinné pro všechny žadatele. Kraj ho nařizuje jen tehdy, když je třeba odborně posoudit určitou oblast – například motivaci žadatelů, stabilitu rodinných vztahů, zkušenosti žadatelů s vlastními traumaty nebo zvládání zátěžových situací, případně rizika pro děti, které už v rodině žijí. Pověřený psycholog povede rozhovory se všemi členy domácnosti, může také použít různé testy.
  • Rozhodnutí o zařazení do evidence – jakmile má krajský úřad k dispozici všechny potřebné podklady, vydá správní rozhodnutí. To může být kladné (zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstouny) nebo zamítavé. Pokud žadatelé s výsledkem nesouhlasí, mají možnost se odvolat.
  • Výběr rodiny pro dítě – krajský úřad vede také evidenci dětí, kterým se hledá náhradní rodina. Výběr rodiny pro konkrétní dítě se odvíjí od právní situace dítěte, od jeho potřeb a schopnosti žadatelů potřeby dítěte naplnit. Rodina musí být připravena přijmout dítě právě takové, jaké je. Platí zásada, že se nehledá dítě pro budoucí rodiče, ale rodiče pro dítě.
  • Seznamování s dítětem – vytipovanou rodinu krajský úřad osloví a podrobně ji seznámí s dokumentací dítěte a s jeho situací. Pokud budou žadatelé připraveni dítě přijmout, zprostředkuje jim krajský úřad osobní setkání s dítětem. Následuje období seznamování – nejprve krátké návštěvy, postupně delší setkávání a nakonec přechod dítěte do nové rodiny. Smyslem je, aby dítě i rodiče měli možnost si na sebe zvykat a budovat vztah.
  • Rozhodnutí soudu – soud může dítě nejdříve svěřit do tzv. předpěstounské péče, aby dohlížel na její řádné plnění. V praxi však častěji soudy svěří dítě rovnou do pěstounské péče. Na rozdíl od adopce dítě zůstává právně svázáno se svou biologickou rodinou – nezískává nový rodný list ani příjmení. Biologičtí rodiče mají nadále vyživovací povinnost a dítě má právo na kontakt s nimi, pokud soud nerozhodne jinak. Pěstouni získávají právo dítě zastupovat v běžných záležitostech každodenního života (např. školní docházka, zdravotní péče, volnočasové aktivity).
  • Kontakty dítěte s jeho biologickou rodinou jsou jednou z nejcitlivějších oblastí pěstounské péče. Podle zákona mají pěstouni povinnost zprostředkovat dítěti kontakt s jeho biologickou rodinou, je však důležité si uvědomit, že tyto kontakty by měly být především v zájmu dítěte. Proto je důležité nastavit je tak, aby byly pro dítě bezpečné a předvídatelné. Zásadní však je, aby pěstouni s dítětem o jeho původní rodině komunikovali a pomáhali mu tak v budování jeho identity.

Podpora pěstounů

Doprovázející organizace 

Podporují pěstouny i jejich děti, pomáhají jim orientovat se v systému, nabízejí vzdělávání a zprostředkovávají jim služby, na které mají nárok. Pěstouni již nemají povinnost mít uzavřenou dohodu s doprovázející organizací, ale pokud dohodu neuzavřou, nemají nárok na odměnu pěstouna. Pěstouni si mohou zvolit organizaci, která jim bude vyhovovat. Pokud nebudou spokojeni, mohou ji jednou za půl roku změnit.

Dávky pěstounské péče

Významným finančním zabezpečením pro nezaopatřeného mladého dospělého, který ještě studuje a žije i nadále v pěstounské péči, je opakující se zaopatřovací příspěvek. Při ukončení pěstounské péče náleží zletilému, který již nestuduje, jednorázový zaopatřovací příspěvek.


Odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči

Odměna a příspěvek náleží osobám, které pečují o děti jiných rodičů prostřednictvím pěstounské péče. Nárok na odměnu mají osoby pečující a osoby v evidenci, které vykonávají tzv. zprostředkovanou pěstounskou péči (pěstouni a pěstouni na přechodnou dobu). Příspěvek při pěstounské péči je poskytován při výkonu nezprostředkované pěstounské péče (pěstouni prarodiče, příbuzní a jiné blízké osoby, osobně pečující poručníci).

Od roku 2022 je výpočet obou dávek vázán buď na minimální mzdu (odměna pěstouna) nebo životní minimum (příspěvek při pěstounské péči) a jejich výše se liší také podle počtu svěřených dětí a v případě péče o děti se zdravotním znevýhodněním. Odměna a příspěvek při pěstounské péči se vyplácí měsíčně. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům na daň z příjmu, pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní a úrazové pojištění, příspěvek při pěstounské péči je nižší a již nepodléhá žádným odvodům.

Při společné pěstounské péči manželů pobírá odměnu nebo příspěvek při pěstounské péči pouze jeden z manželů určený na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR, kterému z manželů se dávka pěstounské péče přizná.

Formuláře pro žádost o pěstounskou péči

Další zdroje informací a užitečné odkazy

Napište nám

Máte jakékoliv dotazy ohledně náhradní rodinné péče nebo našich aktivit a služeb? Neváhejte se na nás obrátit - naši pracovníci Vám rádi odpovědí.
Odesláním dotazu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.