Pěstounská péče

Upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 958–970, a zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, § 47.

Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska ale mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, tak jak je tomu v případě osvojení. Pěstoun má právo zastupovat dítěspravovat jeho záležitosti jen v běžných věcechnemá k dítěti vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte (zpravidla biologického rodiče dítěte), případně soud.

Děti svěřené do pěstounské péče zpravidla své biologické rodiče znají. Pěstouni mají povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho biologickými rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Pěstouni mají také povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.

Dávky pěstounské péče by měly zajišťovat základní hmotné zabezpečení dítěte a zároveň zohledňovat náročnost této péče poskytováním odměny pěstouna. Podpora pěstounské péče je dále zajišťována také nastavením systému odborných služeb pro náhradní rodiny. Pěstouni mají povinnost uzavřít zpravidla s doprovodnou organizací či úřadem Dohodu o výkonu pěstounské péče, která upravuje podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností pečujících osob.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.

Od ledna 2022 je rozlišována zprostředkovaná pěstounská péče a nezprostředkovaná pěstounská péče. Zprostředkovaná pěstounská péče je taková péče, kdy je dítě do rodiny „vybráno“ krajským úřadem a pěstounům je doručeno oznámení o vhodnosti stát se pěstounem vybraného dítěte. U nezprostředkované pěstounské péče tento akt „výběru“ dítěte prostřednictvím krajského úřadu chybí. V případě nezprostředkované pěstounské péče se jedná převážně o situace, kdy o dítě pečují prarodiče, jiní příbuzní nebo osoby dítěti blízké.

Datem 1. 8. 2022 vstoupila v platnost novela zákona o důchodovém pojištění upravující zdravotní pojištění nezprostředkovaných pěstounů (těch, kteří měli k 31. 12. 2021 nárok na odměnu a dále pak na příspěvek při pěstounské péči) a náhradní dobu pojištění pro účely důchodů během výkonu pěstounské péče.

Novela dále přišla s možností čerpání adaptačního bonusu pro skupinu pěstounů (kteří jsou nezprostředkovaní a přijali dítě po 31. 12. 2021) a osoby mající dítě v péči jiné osoby, kteří pečují o dítě s nárokem na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Aktuálnost informací doporučujeme konzultovat na příslušné pobočce Úřadu práce nebo na naší infolince na čísle 725 756 505. Více informací najdete také na stránkách Úřadu práce nebo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Více informací o pěstounské péči naleznete v brožuře Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka.

Publikace Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka
Kdo se může stát pěstounem?
Proces zprostředkování pěstounské péče

Kdo se může stát pěstounem?

Pěstounem se může stát ten, kdo:

  • skýtá záruky řádné péče;
  • má bydliště na území České republiky;
  • souhlasí se svěřením dítěte do pěstounské péče.

Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pouze pokud jsou manželé.

Se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů.

Dítě může být svěřeno do pěstounské péče i jednotlivci (osobě, která žije sama bez partnera; jednomu z partnerů, kteří nejsou sezdáni; jednomu z registrovaných partnerů).

Proces zprostředkování a svěření dítěte do pěstounské péče

Upraven zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

  1. Podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu žadatele (v případě manželů v místě trvalého pobytu jednoho z nich). Formulář žádosti lze získat přímo na úřadě nebo je též ke stažení na stránkách MPSV.
  2. Posuzování žadatelů obecním úřadem obce s rozšířenou působností – obecní úřad provede sociální šetření v rodině žadatelů v místě jejich faktického bydliště. Po shromáždění potřebné dokumentace (zpráva o zdravotním stavu, majetkových poměrech atd.), která je předepsanou součástí žádosti, postoupí obecní úřad žádost příslušnému krajskému úřadu. K žádosti připojí své stanovisko.
  3. Posuzování žadatelů krajským úřadem – krajský úřad zajistí psychologické vyšetření žadatelů a posouzení jejich žádosti posudkovým lékařem. Zároveň zařadí žadatele do přípravných kurzů na přijetí dítěte do pěstounské péče. Odborné posouzení žadatelů se zaměřuje především na charakteristiku jejich osobnosti, na jejich psychický a zdravotní stav s ohledem na předpoklad k výchově dítěte. Též se posuzuje motivace žadatelů, která vedla k podání žádosti o svěření dítěte do pěstounské péče, kvalita jejich vztahů a stabilita jejich rodinného prostředí. Mimo jiné se také zjišťuje postoj ostatních členů rodiny k přijetí dítěte do této formy náhradní rodinné péče. Součástí odborného posouzení je i zhodnocení přípravy na přijetí dítěte do pěstounské péče.
  4. Rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení do evidence – na základě poznatků z předchozího odborného posouzení vydá krajský úřad správní rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení žadatelů do své evidence pěstounů pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče. V případě nesouhlasu žadatelů s výsledkem rozhodnutí existuje možnost odvolání.
  5. Výběr rodiny pro dítě – krajský úřad vede také evidenci dětí, jejichž situace vyžaduje svěření do pěstounské péče. Výběr rodiny pro konkrétní dítě se odvíjí od potřeb dítěte a od schopnosti budoucích pěstounů tyto potřeby naplnit.
  6. Navazování kontaktu s dítětem – vybraná rodina je krajským úřadem oslovena, podrobně seznámena se situací a dokumentací dítěte a následně je jí zprostředkován osobní kontakt.
  7. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

    Typy dávek pěstounské péče

  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
  • odměna pěstouna,
  • příspěvek při převzetí dítěte,
  • příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
  • příspěvek při pěstounské péči.

Významným finančním zabezpečením pro nezaopatřeného mladého dospělého, který ještě studuje a žije i nadále v pěstounské péči, je opakující se zaopatřovací příspěvek. Při ukončení pěstounské péče náleží zletilému, který již nestuduje, jednorázový zaopatřovací příspěvek.

Odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči

Odměna a příspěvek náleží osobám, které pečují o děti jiných rodičů prostřednictvím pěstounské péče. Nárok na odměnu mají osoby pečující a osoby v evidenci, které vykonávají tzv. zprostředkovanou pěstounskou péči (pěstouni a pěstouni na přechodnou dobu). Příspěvek při pěstounské péči je poskytován při výkonu nezprostředkované pěstounské péče (pěstouni prarodiče, příbuzní a jiné blízké osoby, osobně pečující poručníci).

Od roku 2022 je výpočet obou dávek vázán buď na minimální mzdu (odměna pěstouna) nebo životní minimum (příspěvek při pěstounské péči) a jejich výše se liší také podle počtu svěřených dětí a v případě péče o děti se zdravotním znevýhodněním. Odměna a příspěvek při pěstounské péči se vyplácí měsíčně. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům na daň z příjmu, pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní a úrazové pojištění, příspěvek při pěstounské péči je nižší a již nepodléhá žádným odvodům.

Při společné pěstounské péči manželů pobírá odměnu nebo příspěvek při pěstounské péči pouze jeden z manželů určený na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR, kterému z manželů se dávka pěstounské péče přizná.

Další informace o dávkách pěstounské péče a o výši jednotlivých příspěvků najdete na stránkách Úřadu práce.